Obsah
Stavba zámku
Více než polovinu třicetileté války byl majitelem thunovských panství Jan Sigmund Thun. Zemřel 29. června 1646. Byl třikrát ženat a z jeho 13 dětí bylo 8 synů. Nejstarší Quidobald se stal kardinálem, Václav biskupem pasovským, Jan Arnošt arcibiskupem salcburským, František byl vekopřevorem řádu maltézských rytířů a od roku 1700 polním maršálem a jen Rudolf zemřel jako prostý mnich.
Tři nejmladší synové se stali zakladateli thunovských majorátů: děčínský založil Don Maxmilián, klášterecký Michal Osvald a choltický majorát založil nejmladší syn Romedius Konstantin.Vznikly tak tři větve rodu, jejichž představitelé museli svým kněžským bratřím proplatit jejich odkazy penězi. Narovnání mezi sourozenci se neobešlo bez sporů, které trvaly mnoho let.
Romediovi bylo při úmrtí otce 5 let (narodil se 2. března roku 1641 v Cholticích), proto spravovala Choltice za jeho nezletilosti jeho matka, Marketa Anna Thunová. Trvale bydlela v Děčíně, a protože choltický zámek byl několik desetiletí bez vrchnosti, neopravoval se. Návštěvy vojska mu také nepřidaly, takže když se Romedius stal plnoletým a ujal se správy zděděného majetku, byla budova choltického zámku neobyvatelná. Balbín uvádí: "Stála na hromadě sutin stará tvrz či lépe bylo lze pochybovat, zda stála, když denně nějaká její část se zřítila a zvláště jakýsi dům na této ploše postavený hrozil sesutím, který sotva ptáci neřkuli pán mohl obývati a mnohými požáry byl znetvořen a shořelý..."
Po dohodě s ostatními příslušníky rodu bylo proto rozhodnuto vystavět nové sídlo. Podle návrhu Luca di Rossi z Pisy měl mít podobu čtverce, jehož tři strany měly tvořit budovy a severní, volná strana, měla být uzavřena mohutnou mříží. Středem celé stavby měla být uprostřed jižního křídla vestavěná kaple. Nedostatek finančních prostředků nedovolil stavbu dokončit, v podstatě je vystavěna polovina projektované budovy. Stavba začala tím, že ze starého zámku ponechala se jen malá část s věží jako obydlím purkrabího a ostatní bylo zbořeno.
Zámek je raně barokní stavba. Stavěl se od západu spíše do šíře než do výše. Vnějšek je členěn toskánskými pilastry, ještě po renesančním způsobu sdružená okna v prvém poschodí jsou rámována pravoúhlými lištami a mají pro tento raně barokní sloh typické uši s kapkami. Nad nimi se střídají jako suprafenestry rozeklané trojúhelníky a segmenty. Z nádvoří jsou v západním křídle arkády - byly zaskleny na počátku našeho století. Přízemím se dalo projíždět kočáry. Místnosti jsou zaklenuty hřebínkovými klenbami. Z každé strany kaple měla být sala terrena. Protože je ale dokončena jen polovina stavby, je jen jedna. Je vyzdobena štukovými ornamenty a postavami s oblázkovou mozaikou. Má stlačenou valenou klenbu. Sala terrena byla později přeměněna ve večeřadlo, potom v zimní zahradu a po zakoupení zámku místním národním výborem po druhé světové válce bylo odtud vyvezeno mnoho vozů "krámů".
V jižním křídle zámku je vestavěna kaple svatého Romedia. Dnes je to farní kostel. Vchod do kaple je z nádvoří a tvoří jej toskánské sloupy s balustrádou. Kaple je osmiboká stavba, uvnitř dělená pilastry s kanelurami a píšťalami přerušovanými vinutím révy a andělíčky. Pilastry přecházejí nad mohutnou římsou v polosloupy s korintskými hlavicemi do kopule, která je zakončena obdélníkovou lucernou. Na římse před polosloupy jsou sochy Petra a Pavla, čtyř evangelistů a čtyř učitelů církve. To dává kapli zdánlivou výšku - kaple měří 24,5 metru.
Na stropě lucerny je obraz Trojice a kolem obrazy představující Romediovy ctnosti. V kopuli je 16 obrazů osob ze Starého zákona, jejichž počáteční písmena tvoří nápis: En Romedius a Thaur. Pod nimi jsou erby vysokých církevních hodnostářů z rodu Thunů a Salmů - stavebník kaple Romedius měl za manželku Barboru ze Salmu. Pod těmito erby je mezi polosloupy 10 obrazů s výjevy ze života svatého Romedia. Všechny tyto obrazy jsou v kartuších. Níž jsou dva velké čtvercové obrazy, rovněž s výjevy ze života Romedia. Všech těchto 12 obrazů je práce augsburského malíře Joana Stegnera. Pod římsou je deset elipsovitých oken, z nichž pět je zazděno a na nich jsou namalována známá místa Thunů.
Na rozích vchodů a obdélníkových oken jsou postavy světových kacířů - Šimona čaroděje, Aria, Luthera, Kalvína, Manesa, Nestoria, Jeronýma Pražského a Mistra Jana Husa. Pod nimi jsou medailóny s jejich hanlivými znaky. Portály vchodů mají uši s klapkami a nadportální nástavce - trojúhelníky a segmenty. Stěny jsou zdobeny bohatou plastickou štukaturou - girlandami z ovoce, vejcovcem, perlovcem, jednorožci.
Na hlavním oltáři je obraz svatého Romedia uzdravujícího člověka posedlého ďáblem, který namaloval J. M. Rotmayer, a kapli ho daroval arcibiskup Jan Arnošt Thun r. 1691. Na evangelijní straně je oltář Panny Marie Spomocnice pasovské s "thunovským klenotem", gotickou Pietou. Při tomto oltáři bylo založeno roku 1674 bratrstvo svatého Růžence a papež "nadal" údy bratrstva roku 1678 čtyřicetidenními odpustky. Na druhé straně je oltář svatého Jana Nepomuckého, dříve oltář svaté Barbory. Lavice jsou zdobené boltcem, zákristie je klenuta valenou stlačenou klenbou s obrazem ze života sv. Romedia. V zákristii je 12 obrazů apoštolů, zřejmě dílo K. Škréty.Štuky prováděl Petr Pavel Vago z italského města Como. Roku 1678 provádí již vchod do kaple s balustrádou. Pracovali s ním Jan Girol Aichler, Jakub Fimbrt, Antonio Navalone a Francisco Spazo. Dále zde pracoval malíř Steger, malíř a rytec Jan Reyvola a řezbář Jan Rainer. Podle úsudku našich předních znalců baroka - doktora Z. Wirtha a doktora V. V. Štecha - je to jedna z nejhezčích raně barokních staveb u nás.
Zatímco v jiných zámcích jsou jen malé, někdy prosté kaple, ale přepychové bydlení, v Cholticích je to opačně: přepychová kaple, od roku 1786 je to farní kostel, a velice skrovné bydlení. Bylo to jistě přičiněním bratrů stavebníka, vysokých církevních hodnostářů, kteří mu finančně pomáhali, a i umístění světových kacířů v kapli je nepochybně jejich zásluha.
V nově vystavěném zámku založili v roce 1672 hraběcí manželé lékárnu pro chudé. Byla na konci arkád s hezkým štukovým stropem a dvěma sklepy. Prvním apatykářem byl Fridrich Samuel, pak Antonín Rest a od roku 1689 Jan Tappert. Založení lékárny a růžencového bratrstva svědčí o tom, že stavba zámku a kaple byla dokončena rokem 1670. Svědčí o tom i zápis v urbáři z roku 1685, kde je uvedeno: "... zámek vznešený, od kamene stavěný a okrášlený, se dvojím štokem jeden na druhém, s pěkně a kumštovně vystavěnou kaplí svatého Romedia..." Roku 1691 vysvětil arcibiskup Jan Arnošt Thun jen svůj dar - oltářní obraz svatého Romedia.
U Zrcadla byla postavena konírna. V místě dnešní dřevěné zvonice byla tehdy postavena kamenná zvonice s cibulovou střechou, hodinami a dvěma zvony. Na západní straně přiléhal k zámku hospodářský dvůr s pivovarem, sladovnou, humnem, stodolami, chlévy, mlíčníkem, psincem, ratejnami pro čeledíny, pohůnky i děvečky, ale i pro poddané, kteří nemohli večer pro robotní práci dojet domů a přenocovali zde.